VYŠEHRADSKÝ KODEX

Latinský korunovační evangelistárium krále Vratislava je označováné za nejvýznamnější a nejcennější rukopis chovaný v Čechách, v roce 2005 byl zařazen mezi národní kulturní památky České republiky.

VELISLAVOVA BIBLE

Velislavova bible vyšla poprvé po téměř 700 letech v nákladu 799 ks. Je vázaná v kůži, má 376 stran a téměř osm set obrazů. Jde o nejrozsáhlejší středověký obrazový rukopis ve střední Evropě. Velislavova bible vznikla kolem poloviny 14. století z podnětu Velislava, který je vyobrazen na fol. 188r jako klečící před sochou sv. Kateřiny, patronky teologů a filozofů.
VYPRODÁNO

Kniha hodinek knížete Rohana

Kniha hodinek knížete Rohana je skutečným unikátem. Na rozdíl od podobných rukopisů byl tento pozdně středověký rukopis dlouhou dobu vědecké i širší kulturní veřejnosti neznámý. O jejím vzniku a dalších osudech však stále víme velmi málo. Jsou velmi bohatě doprovázeny iluminacemi. Kalendářní část knihy obsahuje pro každý měsíc obrázky nebeských znamení a činností charakteristických pro danou část roku.

Liber Vetustissimus

Liber Vetustissimus je nejstarší městskou knihou ve střední Evropě. První záznamy jsou datovány do roku 1310.
VYPRODÁNO

Bible Kutnohorská

Vznik této pozoruhodné knihy byl předznamenán velkým soupeřením Prahy a Kutné Hory na konci 15. století. Bible kutnohorská je druhou úplnou tištěnou biblí na území Čech v rozsahu 1224 stran a se zdobením 116 dřevorytů (obrázek vyrytý do dřeva a ručně domalován). Jedná se o jednu z nejvzácnějších inkunábulí v české historii - pochází z roku 1489. Vychází v limitovaném nákladu 199 kusů.

Kniha starého zemského, městského a jiného práva

Tato kniha představuje nejucelenější právnickou sbírku, která obsahuje kromě práva zemského a městského ještě právo manské, soupisy berné a další typy práv. Má 268 číslovaných list a má bohatě zdobené zlacené iniciály.

Strahovský Evangeliař

Vzácný rukopis z raného středověku. Datuje se kolem roku 860 v Tours (Francie). Obsahuje 4 zlacené figurální iluminace evangelistů.

Pergamenová listina Polepšení znaku
Starého Města pražského císařem Fridrichem III.

Císař Fridrich III. polepšuje Starému Městu pražskému znak a v táboru u Neusu am Rhein vydává 9. června 1475 stvrzující německy psanou listinu. Listina o velikosti 701 x 425 mm s plikou 110 mm obsahuje uprostřed znakovou miniaturu o rozměrech 123 x 133 mm, která zobrazuje polepšený nový znak. Miniatura je zdobena plátkovým i práškovým zlatem. Listina je stvrzena velkou císařskou mincovní (=oboustrannou) pečetí ze surového vosku o průměru 136 mm zavěšenou na zeleno-fialových hedvábných nitích. Zcela při spodu lícní strany pečetě je otisk císařova oválného sekretního prstenu o velikosti 11 x 15 mm.